bodyia > deník > 2002

Autor: bodyia <mail(at)bodyia.cz>, Téma: deník, Vydáno dne: 31. 12. 2002

anotace: Péťa mi koupil knížku o koktavosti, někde ve slevě, ale pak se mi ji bál dát, abych se prý neurazil:-) No, prolistoval jsem ji, zatím zběžně a jsem překvapen, kolik lidí má problémy se sebepřijetím v souvislosti k této drobné vadě. Něco jako coming-out. Zajímavé. Ale v každém případě prostor pro nové nápady.

24.12.2002

Bílé Vánoce! Venku se žbráchají labutě, kachny a občas nějaká lyska, z okna na mě kouká marťan v létajícím talíři, kterého jsem namalovat barvama na sklo (něco jako autoportrét:-), zapálil jsme si svíčku, myslím na přátele a kamarády a zároveň se těším večer k našim na štědrovečerní večeři. Sentiment úspěšně ruší čajový mix maté-roibos-yogi a tak nezbývá, než se radovat ze světa.
Péťa mi koupil knížku o koktavosti, někde ve slevě, ale pak se mi ji bál dát, abych se prý neurazil:-) No, prolistoval jsem ji, zatím zběžně a jsem překvapen, kolik lidí má problémy se sebepřijetím v souvislosti k této drobné vadě. Něco jako coming-out. Zajímavé. Ale v každém případě prostor pro nové nápady.
Mějte se prima, hezký svátky, užijte si dovolenou a Silvestr oslavte ve zdraví, já jdu ještě posílat vánoční SMSky:-) A za rok ahoj!

1.11.2002

Aaa, dny jsou stále kratší, z rána chlad a jinovatka. Jojo, brzo bude zima. Ale když svítí (náhodou:-) slunce, krajina je nádherně kontrastí a pohodová. Tak nevím, těším se na večery při svíčkách, ale je mi jasný, že občas propadnu melancholii. Baví mě ale lítat s foťákem po venku, pak si doma udělat čaj a prohlížet, jaké obrázky jsem právě ukradl přírodě. Na to je podzim perfektní:-)
V létě skončil jeden experiment... odnesla ho velká voda. Ano, opět život ve třech. Prakticky devět měsíců intenzivního bytí s výkyvy na všechny strany nás všechny určitě obohatilo. Klukoviny, výlety, maily plné protichůdných pocitů, jemnost a erotika. To všechno a mnoho dalšího, jak už ve vztahu bývá. Začalo to hekticky, skončilo nenápadně, možná by se mi mělo stýskat víc, ale jsem teď nejvíc rád, že si můžu užívat Péti, znovu se mi potvrdilo, že tak je to správně a jakkoliv bych rád svoje hypotézy o lovehouse rozebíral bez omrzení, sám zřejmě nejsem toho dlouhodobě schopen, resp. mnohem větší radost mi přináši běžné partnerství ve dvou.
Ale možná právě díky občas rozporuplným náladám se mi vrátila chuť k hudbě, určitě přispívá i pohled z okna na stále plynoucí a měnící se řeku, nemám tendence se hudebně nikomu zavděčit, být hitmaker. Ctím jen pár hledisek - cítit se příjemně při kompozici a pak když je skladba hotová, říct si po poslechu 'ano, to stálo za to'. Občas mé nadšení sdílí i blízcí, jsem mu rád, ale nevyžaduju ho:-) Konkrétní představu lze získat na stránce MP3
Za měsíc to taky bude rok, co jsme spustili 004ku... no a hlavně Péťovi zabírá tak 90% volného času. Ovšem bez jeho snahy by projekt jenom živořil, takhle můžu klidně říct, že žije plným životem:-) Někdy si říkáme, jestli bychom do toho šli znovu. A určitě ano. Možná ne tak velkoryse, ale ano.
Jéé a málem jsem zapomněl:) Sestra má holčičku! Jmenuje se Barborka, teď jí je sedm týdnů a stává se z ní mazel rodiny a podle predispozic je hodně podobná mně. Tak nevím jestli mám být rád, nebo sestru litovat:-) Ale je úžasná:-) (která? obě!:-)
Tak zatím ahoj, před vánocema se ještě určitě ozvu:-)

09.07.2002

Aaaa, polapila mě hyperaktivita, musím ji co nejvíc skrývat, jinak by se Péťa už ze mě fakt zbláznil, někdy k tomu nebývá daleko, vymyslím za den tolik hloupejch nápadů, že se jim až sám divím:-)
Ale co je tedy vlastně nového: Stihli jsme se opět přestěhovat, původní pardubický byt, kde jsme bydleli, rohlehlý, luxusní, na sqělém místě, se ukázal být jako lehce zdravotně závadný, vládlo tam stále subtropické klima, vlhkost dosahovala neuvěřitelných hodnot a z ní pramenící vznik plísní a podobných rajcovinek. Dokonce kožené bočnice pravěkého ARPu jí byly zachváceny... největší čas změnit lokalitu, resp. není všechno zlato, co se třpytí..! A stalo se, po dlouhatánském hledání jsme narazili na příjemný dům kousek od řeky, taky v městě perníku, které nám oběma už docela přirostlo k srdci (no kde se vám to poštěstí - na kole v lese z centra za tři minuty:-)), vlastně jsme se stěhovali o pět minut dál. A výhody jsou nesporné, sousedící byt pouze s kuchyní, pod námi kanceláře. Takže akustické omezování skoro pražádné, tudíž vyhovující:-). Už jsme ale zabydlení a zase vymýšlíme blbosti, asi lehce proměníme osazenstvo rybyček v akvárku, pořídili jsme jim automatický krmítko, takže můžeme odjet klidně na měsíc pryč a přežijou to, vivat technická revoluce!
Teď jsou prázdniny, zatím si je docela užíváme, před pár dny jsme se vrátili ze Slovenska, zajímavé země, která se nám stále víc vzdaluje a plánů na dny nejbližší i vzdálenější je ještě dost, Péťa pojede po letech s rodiči na dovolenou, budu skoro čtrnást dní doma sám, bude se mi stýskat, ale už se těším na staromládenecký život, jednoduchou stravu a nové hudební nápady, které většinou přicházejí, když jsme sám. Ale trochu jsem rozšířil nástrojový park, o svůj dávný sen, aditivní Kawai K5000 a taky pure analog bicí modul MAM ADX1, podivnou věc z bavorských lesíků, takže inspirace by na sebe neměla dlouho čekat:-)
Tož už ale dost, přece neprozradím všechno:-) Tak prima léto a třeba se někde potkáme u vody!

11.06.2002

Tak.... a je to tady:-) Konečně jsme se rozhoupal a web získal novou tvář. Ale nejen tvář je jinak, i vnitřek dostál změn, všechno je interaktivnější... prostě nádhera:-) Takže díky Tomovi za perfektní programátorské práce, wacomu za prima tablety a tak vlastně všem...:-)
A co přinesla zima? Kromě sněhu taky pár velmi příjemných kamarádů, hezké pocity při objevování či znovuobjevování, pak nádherné Velikonoční Cofočno v posázaví, zalitém v předstihu sluncem a pak Balaton v Siofoku na začátku května, kdy ještě turisti jsou zalezlí v kancelářích.
Tohle je jen takový zkušební záznam, přístě budu sdílnější:-)