Začátek června a doma pořád zima, slunce si dává na čas. Bylo na čase vyrazit na výlet. Lastminute a hurá s Péťou do Tunisu, na jeho nejjižnější turistické místo, kousek od města Zarzis, asi 40km pod Djerbou.
A dojmy? Rozporuplné. Místo pro totální relaxaci, když člověk nechce nic dělat a jenom ležet u vody. Problém, když vyrazí po okolí a vidí chudobu a špínu na každém kroku. Jídlo buď pálivé nebo bez chuti, neodbytní obchodníci, nabízející cokoliv. A neustálé smlouvání, pevné ceny neexistují. Jednou stačilo, přístě zase jinam:-)
 |
 |
| Pardubické letišťátko je maličké, ale pro nás znamená výtečnou možnost cestování. | Poněkud zataženo. Aspoň je čas prohlédnout si detailně hotel Zarzis s jeho spletitým systémem chodeb, esteticky výborných salónků a bazénů, |
 |
 |
| "Rider, rider", pokřikují na turisty místní a nabízejí projížky na koních a velbloudech. Mluví německy a už trochu česky. | Baklava. Výborná záležitost, kousky mandlí v medu a mandlovém těstě...:-) |
 |
 |
| Občas jsme potkali dva místní kluky, držící se za ruce. Většinou mladé, hezké a nikterak často, aby šlo o běžnou zvyklost. Jak to tedy je? | Melouny, melouny! PickUp Peugeot 404 praská ve švech, trh byla bizardní záležitost. Stejně jako cesta zpátky taxíkem, který měl na kontě 800t. km. |
 |
 |
| Zahalené tuniské ženy prodávají látky. Jedna z mála příležitostí, jak se dostat z domu ven. | V hotelu se dalo koupat i v termálním bazénu s vodou 30°C... |
 |
 |
| ...nebo zajít na pláž pod některý ze slunečníků. Většinu pobytu však vlála černá vlajka, vítr a vlny dosahovaly takových parametrů, že dovádění v moři bylo velmi dobrodružné. | Palmy, řasy a písek. V moři člověk nepotkal ani rybičku. Možná na vině byla zarzizská ropná rafinerie, špatná ekologie, možná jenom shoda náhod. |
 |
 |
| MiniZOO před branami hotelu. Zvířátka jsme si oblíbili a každý den je navštěvovali... | ...dokonce i pavián Bobo se s námi skamarádil a když nás viděl, tak hýkal. Zapomenuté jablko z Čech představovalo maximální opičí zážitek. |