bodyia > reportáže > Matrei na lyžích 2005

Autor: reportáže <(at)>, Téma: reportáže, Vydáno dne: 18. 08. 2005

anotace: Jako malýho špunta mě mamka co by učitelka tělocviku s sebou brávala na lyžařský zájezdy, bavilo mě to, i když sáňky, ev. pekáč byly ještě větší rozradostnění. Takhle to šlo asi do třetí třídy, kdy jsem si jednoho dne postavil ze sněhu skokánek a při jednom z adrenalinových skoků zlomil nohu.

Jako malýho špunta mě mamka co by učitelka tělocviku s sebou brávala na lyžařský zájezdy, bavilo mě to, i když sáňky, ev. pekáč byly ještě větší rozradostnění. Takhle to šlo asi do třetí třídy, kdy jsem si jednoho dne postavil ze sněhu skokánek a při jednom z adrenalinových skoků zlomil nohu. Od té doby byly jenom běžky, dokonce i lyžařský výcviky v sedmičce a pak na střední jsem absolvoval na těchto pomalých lyžích, které mi k srdci nikdy moc nepřirostly.

Ale Péťa lyžuje. Rád a dobře. Jeho rodiče taky... po dlouhém odpírání mě minulý rok přesvědčili, že by bylo dobré oprostit se od fóbií z dětství a postavit se zimě jako muž... a už to tady bylo. Návrat k tomuto sportu po dvaceti letech nečinnosti byl zahájen rozjezdovým dnem ve ski-středisku v Čenkovicích a hned napodruhé jsme zamířili do Innsbrucku na ledovce ve Stubaii. Paráda, nádhera, hory mě uchvátily, neuvěřitelné scenérie, volnost pohybu a rychlost. Po této rozcvičce nebyl letos problém souhlasit s týdenním pobytem na horách - a zamířili jsme na jih Rakouska, do městečka Matrei in Osttirol. A myslím, že si rád pokaždé rozdělím letní a zimní dovolenou tak, abych aspoň týden mohl na horách prožít.

Jedeméé! Mnichovu se vyhýbáme po okreskách, 30km zácpy by dobré náladě moc nepřidaly... ...ale řidič se stále směje: "Kdy už tam budeme, kdy už vybalím z vaku lyže?" Jako malé dítě.
Péťa s mamkou v kabinkové lanovce z Matrei, převýšení od startu do cíle asi 1100m. Ovšem zrovna moc hezky nebylo. Ale i sníh musí někdy napadnout.
A to už je jindy, sluníčko se směje, ještě dnes mám na obličeji opálené brýle. Tohle je ve středisku Sillian. Taky by mě lákalo vyzkoušet si volný let...
Kýčovité. Ta krajina je skutečně přehnaně krásná a uspořádaná:-) Skokánky ve fun areálu. Vzpomínky na minulost přetrvávají, i když zlobím a chci tam jít, bál bych se.
Jedno z restauračních zařízení v Sillianu, jehož střecha je součást sjezdovky. Bylo tam hezky a útulno... ... a dělali tam takovýhle hezký věci. Není to puding ani panacota, jak jsem si nejdřív myslel, je to ohromný knedlík s borůvkovou marmeládou a makem:-)
Tento kloub udrží lanovku pro 4 i 6 pasažérů. Strážní hrad v údolí, další z pohádkových pohledů (ale sjezdovka u něj byla pěkná ledovka)
Sauronovo oko, imaginace a křížem krážem do vysílení