Jestliže 70 léta byla ve znamení velkých modulárních nástrojů, 80 léta znamenala předzvěst konce éry analogových syntetizérů a objevení rozdílných typů digitálních nástrojů.
| V roce 1980 uvedl Roland vlajkový model řady Jupiter – Jupiter 8. Měl dva VCO, přepínatelný VCF a byl fyzicky největším představitelem tehdejších výrobních řad Rolandu. Těšil a těší se velkému zájmu pro svůj výborný zvuk, patří mezi vyhledávané typy sběratelských nástrojů. | ![]() |
| V roce 1981 vznikl revoluční nástroj PPG Wave2. Používal digitální oscilátory, pracující s vlnovými tabulkami, VCA a VCF, měl sequencer, který uměl nahrávat i pohyby knobů, dynamickou klávesnici s aftertouchem, pozdější modely dokázaly přehrávat samply. | ![]() |
V témže roce E-MU zahajuje výrobu své veleúspěšné řady Emulator. Jednalo se o sampler, inspirovaný Fairlightem, samploval 27kHz, osmibitově, co se týče syntézy zvuku, mnoho neuměl, jednoduchý filtr a LFO jako vibráto. To všechno za 10 000 $, což bylo sice mnohem méně než Fairlight, ale pořád dost pro normální smrtelníky. | |
| V roce 1982 se objevily první cenově dostupné vícehlasé syntetizéry (Roland Juno 6 a Korg Polysix). Oba měly digitálně řízené oscilátory, analogové filtry i kontrolní zesilovače. Modulační matrice nebyla nijak bohatá, Korg měl paměti pro zvuky, Juno se jich dočkalo už u následníka Juno-60 s komunikačním rozhraním DBC. | ![]() |
Od vzniku digitálních nebo jednodušších analogových nástrojů, které se ovládaly digitálně, byl už jen krok k zavedení nějakého systému, který by dovoloval přenos dat mezi jednotlivými nástroji. Roland vymyslel systém DCB, který aplikoval do některých svých strojů. Tento systém byl jednoduchý, dokázal posílat a přijímat informace o stisknutých klávesách, čísle zvuku a další parametry, ale nerozšířil se mezi další značky. Konstruktéři se rozhodli přijmout normu, závaznou pro všechny výrobce. První pokus byl USI (Universal Synthesizer Interface) od Sequential Circuits, Rolandu a Oberheimu. Japonci však navrhli jiný systém.
| |
V roce 1983 Yamaha nabídla revoluční model DX7. Její enormní úspěch podpořily nové zvuky na bázi FM syntézy, malé rozměry, expresivita a relativně dostupná cena. Ovšem puristé nástroj nepřijali, neboť zvuk nedosahoval kvality analogových předchůdců a velmi komplikovaně se programoval. Ale hudebníci byli novými možnostmi uneseni a DX 7 získala mnoho rekordů v prodeji. DX 7 zároveň značí konec analogové éry a úpadek výrobců amerických a evropských ve prospěch japonských. Mnoho firmám několik let trvalo, než se z šoku vzpamatovaly, některé však nepřežily (Moog, ARP, SCI…))Bylo potřeba čekat několik let na konkurenci schopnou japonské dravosti a DX série od Yamahy. | |
V roce 1984 let italská společnost Elka, vyrábějící varhanní nástroje druhé ligy, uvedla výborný nástroj. Přes špatnou reputaci značky a ve špatnou dobu vznikl jednoduše ovladatelný a výborně znějící syntetizér Synthex. Zpočátku zůstal nepochopen, ale na jeho kvality upozornil např. Jean Michel Jarre na desce Randes-Vous. | |
| V roce 1985 Ensoniq uvádí levný sampler Mirage. Samploval na 33kHz, osmibitově, obsahoval analogové filtry, obálky i LFO a stal se prvním opravdu masovým samplerem. | ![]() |
| V roce 1985 Casio uvedlo na trh nové unikátní syntetizéry na bázi fázového zkreslení (řada CZ), ovšem po několika zrealizovaných modelech firma trh syntetizérů opouští. Posledním byl VZ-1 z roku 1988. | ![]() |
| Pro americkou firmu Ensoniq byl rok 1986 rokem ESQ1, vzniku syntetizérů na bázi transewave/wavetable. V tomto duchu firma pokračovala dalšími modelovými řadami (VFX, SQ, SD, TS, MR, KT). Posledním modelem byl Fizmo. | ![]() |
| V roce 1987, když Yamaha pokračovala ve svých FM modelech druhé generace (DX7 II..), další japonský gigant Roland uvedl model D 50 na základě ROM vzorků se zajímavě uspořádanou subraktivní sytézou. Tento výrobek přispěl ke konci FM éry. | ![]() |
| Následující rok Korg předstihl v prodeji Roland díky nástupu workstation M1 s ROM vzorky, sequencerem a multiefektem. | ![]() |