bodyia > syntetizéry > Chroma Polaris

Autor: synt <(at)>, Téma: syntetizéry, Vydáno dne: 06. 01. 2007

anotace: Polaris - poslední z nevlastního rodu ARPu. Že to zní nelogicky? Ale kdež, to pouze muzikanti přezbrojovali na nuly a jedničky.
Detailní test včetně zvukových ukázek!

Chroma Polaris, click to enlarge
Jak to vlastně bylo

Chroma... a labutí píseň ARPu. Americké legendy sedmdesátých let to v následující dekádě neměly lehké. Přícházela digitální doba, každý toužil po nových syntézách nebo některém z prvních samplerů a etablované firmy s analogovými syntetizéry se dostatečně pružně nedokázaly přizpůsobit. Ani společnost ARP se zkáze nevyhnula, krach ji postihl v roce 1981 (také díky špatným managerským rozhodnutím, viz nešťastný kytarový syntetizér Avatar), v době, kdy měla na trh vyjít jejich neuvěřitelná Chroma. 16-ti hlasý syntetizér, označovaný jako programovatelný nástupce modelu 2600, nabízející počítačové rozhranní kompatibilní s Apple, paměti pro zvuky, velmi otevřenou syntézu a excelentní dřevěnou vyváženou 76- klávesovou klaviaturu. Z 95% hotový vývoj Chromy následně koupil Rhodes/CBS a ve spolupráci s původním hlavním kontruktérem Paulem DeRocco připravil její sériovou produkci. Prvních sto kusů se vyrobilo ručně ještě v továrnách ARPu, zbytek (dohromady pod tisíc vyrobených kusů) pochází z manufaktur Rhodes/CBS. Život Chromy byl těžký, nástroj měl sice neuvěřitelný zvuk a ohromné možnosti, ale poměrně obtížně se ovládal a zájemci o analogový stroj v dané cenové třídě (5000$) dávali přednost Oberheimům nebo SCI. Mimochodem, díky Chromě byla v MIDI už od počátku implementovaná rychlostní citlivost (dynamika), Dave Smith jakožto hlavní architekt MIDI s ní původně vůbec nepočítal. Chroma pracovala s rozlišením dynamiky dokonce v 256 krocích (MIDI 128).

Chroma Polaris zezadu, click to enlarge Po vlažném přijetí Chromy změno rozhodnutí Rhodesu: Vytvořit levnější a zároveň podobně hrající syntetizér. Dostal jméno Chroma Polaris a vývoj, opět pod vedením Paula DeRocco, byl zahájen počátkem roku 1983, načež v září 1984 se první kusy dostaly do prodeje (původní Chroma má ovšem s Polarisem společného pramálo, modulární featury Chromy jako variabilní řazení bloků nástroje, možná kombinace dvou filtrů atd. se nekonají, zvuk nenabízí takové rozpětí, ale Polaris se ovládá výrazně snáze a přes Chroma interface dokáže svého předchůdce řídit).

Rhodes neměl na rozhazování, divize syntetizérů byla ztrátová, uvedení Polarisu se obešlo bez veškerých reklamních aktivit a přesvědčování zákazníka bylo přesunuto na prodejce. Hlavními konkurenty ve stejné cenové hladině (2000$) byli DX7 a SCI Prophet 600. Polovina osmdesátých let ovšem analogovým nástrojům všeobecně nepřála, hudební svět se digitalizoval a byť Polaris obsahoval mnoho tehdy nadstandarních vlastností (sekvencer, multitimbral, dynamická alokace hlasů...), nebyly prodeje nijak osňující. V polovině roku 1986 Rhodes zavírá továrny na klávesové nástroje, výroba končí.

Chroma/Polaris dnes

Chroma Polaris štítek A jak jsme na tom o dvacet let později? Z Chromy se stala sběratelská rarita, mnoho jich na světě nezbylo, vlastníci ji hýčkají a zakládají uživatelské podpory, viz vynikající www.rhodeschroma.com, dokonce se pro ni vyrábí nová základní deska s moderními součástkami, umožňující snazší programování nástroje a bezproblémové nasazení v MIDI studiích. Polaris je ceněný méně, nicméně sehnat ho a zejména v Evropě, je stejně obtížné a dobrém stavu několikanásobně hůře - použitá membránová tlačítka na panelu mnoho nevydrží, zároveň obsahuje oscilátory CEM3374 a VCF/VCA CEM3372, které tvoří také srdce dražšího Oberheimu eXpander - mnoho Polarisů skončilo jako zdroj náhradních dílů.

Můj kousek pochází z Velké Británie, ačkoliv byl původně určen pro japonský nebo americký trh (original 110V - Polaris má ale uvnitř přepínač voltáže). A měl jsem veliké štěstí, kupoval jsem ho v aukci podle nepříliš kvalitní fotografie, nicméně dorazil ve stavu mint, všechno funguje, opticky jako nový, zřejmě nebyl příliš používaný. Verze systému je 5 a pravděpodobně jde o model z roku 1984.

První pohled

Tak, dost řečí, pojďme k jádru věci. Polaris je šestihlasý subraktivní systetizér. Na hlas disponuje dvěma oscilátory, jedním LPF filter, dvěma obálkami, jedním LFO. K dispozici je SPLIT, LAYER nebo UNISONO mód. K tomu nabízí jednostopý sekvencer (650 až 1500 not), kompletní MIDI implementaci, multitimbral a schopnost řídit via control click staré bicí automaty nebo via Chroma Interface původní Chromu. Postavený je z kovu, bočnice jsou dřevěné, váží 20kg. Klaviatura 61 kláves s rychlostní citlivostí, dobře hratelná. Nemá běžná "kolečka" pro pitch bend a modulaci, používá se páčka s hmatníkem. Ovládá se přes panel horní panel pomocí potenciometrů a membránových tlačítek, displej chybí.

Oscilátor, RM, LFO

Chroma Polaris levá část horního panelu, click to enlarge Oscilátory jsou na hlas dva a využívají schopností integrovaného obvodu CEM3374. Jako základní vlna je dispozici čtverec nebo pila, oba tvary (!) mají variabliní střídu pulsu (PW). Ladění je možné v rozsahu 6 oktáv (provádí se zmáčknutím tlačítka TRANSPOSE a příslušnou klávesou), jemné doladění je možné pouze u druhého oscilátoru, stejně jako jako řízení obálkou. Oscilátory je možné vypnout, výstupní úroveň ovlivňovat nelze. Jako zdroj PWM slouží buď LFO (zde pojmenované SWEEP) nebo obálka. LFO používá sinusový nebo čtvercový signál, nejde do slyšitelného pásma a může také rozlaďovat oba oscilátory. Nechybí možnost synchronizace (tvrdá, první řídí druhý) a RING MODULATOR, který funguje tak, že výstup oscilátorů nahradí vlastní signálem. Je digitální, výrazně mění barvu zvuku nástroje. K dispozici je rovněž portamento (GLIDE)

Filtr, Noise

Filtr je dolní propust se strmostí 24dB/oktávu, postavený na půlce CEM3372. Zní velmi dobře, je to jeden z mála filtrů, kde se přidáváním rezonance nesnižuje výstupní úroveň (podobně se chová třeba filtr v Emulatoru 3). Velmi snadno se dá dovést do samooscilace a použít jako zdroj dalšího signálu. Nevýhoda je pouze tříbitové rozlišení řízení RESONANCE, k dispozici je jenom 7 kroků. CUTOFF filtru může být řízen LFO, obálkou a keyboard trackingem, všechno v kladném i záporném nastavení. Součástí bloku filtru je spínač šumového generátoru (NOISE), šum se přimíchá k signálu z oscilátorů, nelze regulovat jeho úroveň.

Obálka, VCA

Chroma Polaris pravá část horního panelu, click to enlarge Obálka je generovaná digitálně, je velmi rychlá a obsahuje 5 elementů: ATTACK, DECAY, SUSTAIN, SUSTAIN DECAY a RELEASE. Výstupní úroveň může být fixní nebo závislá na dynamice, obálka může řídit ladění OSC2, PWM obou oscilátorů nebo CUTOFF filtru. Výstupní napěťově řízený zesilovač používá druhou polovinu obvodu CEM3372 a má k dipozici vlastní tří-elementovou digitální obálku (ATTACK, DECAY, RELEASE). Opět může být fixní nebo řízená dynamikou. Audio výstup z nástroje je jediný a monofonní (což je vzhledem k multitimbralitě docela škoda).

Systém, sekvencer, MIDI

Chroma Polaris jeden hlas syntetizéru, click to enlarge Polaris byl velmi nadčasový, používá pro vlastní řízení mikroprocesor Intel 80186, díky kterému zvládá třeba dynamickou alokaci nástrojů při multitibrálním použití. Zvláštností je také management paměti, když uživatel nepotřebuje všech 132 (!) RAM programů pro zvuky (12 bank po 12-ti propramech), může některé vypnout a získat tak další místo pro eventy v sekvenceru. Stejně tak při poruše některého z oscilátorů je možné jej vyřadit ze systému a používat pouze funkční.
Sekvencer obsahuje při plném využití pamětí pro zvuky kapacitu 650 not, ukládá i dynamiku, pohyb páček, pedálu a nastavení panelu. Je jednostopý, sekvencí lze uložit dvanáct. V případě potřeby práce s většími sekvencemi je možné nahradit paměti 6116 (2k x 8) typem 6264 (8k x 8), pak se kapacita zvýší na 8750 not.

Chroma Polaris inside, click to enlarge Díky kontrolerům se ovládá dobře a jednoznačně (tedy až na skrytá zákoutí systému, kam vede cesta přes zmáčknutí několika tlačítek naráz), klaviatura při hře poskytuje příjemnou odezvu.
Multitimbral je čtyřnásobný a musí se spouštět po každém zapnutí nástroje. Je-li zvolený program v SPLIT, LAYER nebo UNISONO módu, každý z jeho zvuků se ovládá na vlastním kanálu.

MIDI řízení je také pokročilé, Polaris vysílá všechny pohyby potenciometrů na panelu, všechna zmáčknutí tlačítek. To stejné samozřejmě i přijímá, je velmi jednoduché vytvořit si externí editor, povely jsou dokonce ve formě CC. Místy není dodržená MIDI norma (např CC2 slouží jako Volume, CC10 jako Pitch Bend Range atd.). Externě rozumí i Aftertouch parametrům (které jinak řídí připojitelný pedál, klaviatura AT neumí), Aftertouch může řídit ladění, sílu LFO, CUTOFF filtru a VOLUME zvuku, v kladném i záporném nastavení. Zajímavé ale je, že není možné zálohovat přes MIDI nastavení paměti (zvuky, sekvence), to lze pouze přes tape interface.

Zvuk a závěr

Chroma Polaris, click to enlarge Zvuk Polarisu je velmi specifický. Při koupi byla paměť plná sci-fi presetů, vhodných nejspíš do filmů osmdesátých let, tato parketa Polarisu jde výborně - efekty, motion, sweepy. Stejně tak hutné a drsné leady nebo oberheimovské synthbrassy. Nejhlubší složka zvuku rovněž o sobě dává vědět, basu lze vytvořit vynikající. Neuspěl by hledač něžných pian nebo cinkátek, jemné zvuky nebo romantické plochy Polarisu nejdou. Myslím, že naprostým zvukovým protipólem je Roland Jupiter 8, s ním by vytvořil excelentní kombinaci. Výrobce doporučoval do páru DX7, Yamaha je expresivnější, Polaris zase hutnější - zvukově se opět překrývají minimálně. Dokáže také držet krok s monofonními tlustými analogy, zajímavý je s ledovou K5000. Naopak ROM přehrávače a většinu VA s přehledem v mixu smete.
Chroma Polaris určitě není nástroj, do kterého se zamiluje každý. Není vysloveně líbivý, neumí navoněné zvuky, ze kterých se točí hlava a zároveň to není dělník do pozadí. Je to osobnost s výrazným a velmi dravým zvukem, který hráč buď ocení nebo nikoliv. Pakliže ano, bude mu velmi nápomocný při hledání svébytné zvukové podoby.

A kde Polaris koupit? V ČR je prakticky nesehnatelný, občas se nějaký kousek objeví na eBay nebo soukromých aukcích. Pozor ale na stav nástroje, aby nebyla promačkaná membránová tlačítka, vykradené CEMy nebo porucha v hodně složité digitální části. Cena se v roce 2006 pohybovala kolem 600 až 700 Euro za nástroj v dobrém stavu a stále stoupá, oproti hodnotám z konce devadesátých let je na dvojnásobné úrovni. Stejný trend se týká i mateřské Chromy a samozřejmě i dalších zajímavých analogů, které jsou čím dál vzácnější.
Edit 12/2017 - Po sedmi letech jsem Polaris opět pořídil a zažil jsem pěkný wau efekt. Nezkrotný, silný, barevný synth. Určitě ne tak širokospektrální jako třeba Jupiter-6, ale minimálně stejná zvuková liga.

Zvukové ukázky

Opět jsem si připravil i zvukové ukázky a doufám, že v tomto trendu budu pokračovat a časem třeba doplním zvukové review i pro předchozí nástroje:-). Upozorňuji, že nejde o žádné hudební umění, základem je předvést zvuk v akci. MP3, 192kBps, nahrané přes digitální pult DDX3216 via ADAT do Soundforge (u multi do Logicu), v pultu se velmi lehce pro barvu přidal stereo chorus a gate hall (multi bez efektů), výsledný záznam bez úpravy, LAME dekodér z WAV do MP3.

logo
Ve studiu od 12/2006 do 06/2010, od 12/2017