muzika

Vnímání hudby bylo od mala ovlivněno chutí zapojit se do toho kolotoče vlastními silami, něco dělat, aby to hrálo, drňčelo nebo kvílelo...

Nesporným faktem je, že u předškolní mláděže, ev. žáků základní školy je hudební vkus do značné míry ovlivněn mainstreemem, dítě ještě neví, kde hudbu hledat, má omezené možnosti. Naštěstí mám starší sestru, takže jsem mohl poznat Oldfielda, Alphaville, Bowieho, Eurythmics nebo třeba i Duran Duran už v prepubertálním věku. Ovšem rádiovým hitům jsem se samozřejmě nevyhnul, to prostě nejde:-) Líbila se mi elektronická muzika, ale na počátku osmdesátých let byla ještě v plenkách, razantní rytmus, který jsem vyhledával tam zatím scházel. Ovšem v metalu ho bylo až až. Takže v sedmý a osmý třídě koncerty Citronu, Tublatanky, byla to divočina stát v kotli, potit se, kříčet a být součástní davu. Na střední první diskotéky, zájem o taneční hudbu, tenkrát vstoupili do popředí Technotronic a začali éru jednoduché elektronické muziky, která mě uchvátila. V tomto období jsem díky několika kamarádům objevil další hudební svět v Dead Can Dance, The Cure, Depeche Mode, byl jsem na koncertě Oceánu, který mě z českých kapel oslovil asi nejvíc. Další cesta, paralelně - industriální drsná elektronika v kapelách Front242, Nine Inch Nails nebo Laibach. Záhy se objevila islanďanka Björk, zpočátku pod křidly Sugar Cubes, potom sólo a taky Kate Bush, Camouflage, Jam&Spoon. A nesmím zapomenout na Janáčka a Glasse, mé neoblíběnější představitele vážnější hudební tvorby.

A jak je to dnes? Budu psát v pořadí, které mě právě napadne, žádné top10 si netroufám zvolit:-)

Depeche Mode - elektronická stálice, partička kluků, kteří měli správný nápad ve správnou chvíli. Byl jsem na jejich dvou pražských koncertech, naposledy v září 2001, poslechnu si je vždycky rád, zejména desky Ultra, Violator, Exciter, Music for the Masses

Björk - drobná islandská kráska, ohromující svou vitalitou a úspěšným experimentátorstvím, produkující zvláštní kompozice klasických nástrojů s jejím procítěným zpěvem na elektronickém základě. Všechny její desky stojí za povšimnutí, u mě vítězí Vespertine, Selmasongs a Homogenic. Vespertine je úžasné... jemné, hladké, naléhavé.

Dead Can Dance - australské duo, které bohužel před rokem ukončilo svoji činnost. Ovšem za dobu působnosti vydali řadu zajímavých desek, inspirovaných např. maorskou kulturou, hudbou 16. a 17. století. Výraz je občas až minimalistický, s precizně provedenou vokální složkou. Při The Serpent´s Egg, Spiritchaser nebo Aionu se úžasně popíjí čas nebo přestupují hranice kamarádství... Po rozpadu oba z interpretů, Bradon Perry a Lisa Gerrard vydali sólová alba, Lisa monumentální projekt Duality a Brendon desku Eye of the Hunter, která je naprosto dokonalým balzámem pro duši.

Oceán - to bylo tehdá, když Muk s Kučerou a Vozáryovcema začínali... a byly to dobré časy. První dvě desky Dávná zem a Pyramida snů se mi ještě neoposlouchaly, jsou výborné, čisté, bez komerčního podtextu, ryzost je nepřehlédnutelná. Taky Muk zpívá nějak radostněji než dneska. Po rozpadu Oceánu vydali bratři Vozáryové velmi zajímavou desku Déva, která především v živé verzi, hraná klasickými nástroji je naprosto úžasná.

Mike Oldfield - říká se o něm, že Tubular Bells bylo to nejlepší, co natočil a ostatní je jen opakování původních motivů. Možná, ale pak je ještě geniálnější, než se obecně soudí. Protože takové The Songs Of Distance Earth musí patřit do zlatého fondu každé fonotéky, lehce výstřední Amarok nebo Music from Balcony pak ocení každý experimentátor a vyhledávač různých nálad.

Jean Michel Jarre - syntezátorový mág, možná díky němu je dnes hudba tam, kde je (v dobrém slova smyslu:-). Průzračné, nekomplikované, ale dostatečně kompaktní kompozice s výraznou melodikou. Oxygen nebo Magnetic Fields patří k základům elektronické hudby.

Yello - a tady je máme, podivíny ze Švýcar. Jejich sound je poznatelný už z dálky, zastřený deklamující vokál, saxofony a dechové nástroje, perfektně vyrobený zvuk. Dvacet let praxe je znát, experimentátoři, ale každá deska je trochu jiná. Třeba poslední Motion Picture nebo předcházející Pocket Universe. Skvělé na otestování zvukové aparatury, perfektní na poslech...

Clannad - Kdo by neviděl Robina Hooda, seriálovou verzi, která běžela i u nás. Vzpomínáte si na hudbu? Tak to bylo album Legend od této kapely. Původní působiště Enyi po boku své sestry před odchodem na neslanou-nemastnou komerční dráhu. Vydali hrozně moc desek, skvělé je třeba Lore, Maccala, Landmarks.

Underworld - hrozně zvláštní umělecké seskupení, baví je snad všechno, od malování, přes tvorbu reklam až po muziku. Desky jako Second Toughest in the Infants nebo Beautycoup Fish jsou zajímavou mozaikou zvuků a nálad, občas, možná nechtěně, se objeví i něco hratelného na diskotékách, jako třeba megahitovka Born Slippy nebo Jumbo.

Orbital - další hráči s melodickými střípky. Dotvářející koloběh světa, řád v řádu, naděje pro lidstvo..:-) Ale jejich desky jsou moc prima. Ne pokaždé mám na na ně náladu, ale vracím k nim stále. Snivilisation, In Sides, Diversion, The Middle Of Nowhere.

Philip Glass - současný americký klasic, vyžívající se v podivné rytmice, triolách a pentolách. Jeho hudba se musí "naučit", když jsem si před lety koupil první desku, dnes jednu z nejoblíbenějších - Glassworks, byl  jsem zděšen. Až postupem času přišla ta správná nálada. Je to komorní, nejlépe poslouchatelné o samotě. Což se ovšem netýká jeho soundtracků, např. Powaquatsi nebo Kundun nebo oper Einstein On The Beach, La Belle Et La Bette nebo Hydrogen Jukebox s Ginsbergovým libretem. Do toho, Glass za to stojí.

Zveřejněno: 18. 08. 2005 (přečteno 17608)

muzika - komentáře

Komentář ze dne: 09.08.2017 22:29:40     Reagovat
Autor: neregistrovaný - stan (stan988@aol.com)
Titulek: great game
his Cards Against Humanity Online Will help new designers to go the extra mile they need to make their work look professional. Worth all the money you spent to buy it.
Komentář ze dne: 09.08.2017 22:26:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - <a href="http://handypixel.com/which-3d-intro-maker- (anajh@aol.com)
Titulek: <a href="http://handypixel.com/which-3 d-intro-maker-do-i-need-to-profes
Love, love, love the author's way of bringing professional graphic design techniques down to an amateur level. I learned a lot by reading this book. Love the before/after comparisons, too which make it easy to grasp her 3d intro maker
Komentář ze dne: 18.04.2010 00:24:37     Reagovat
Autor: neregistrovaný - syntezátor (@)
Titulek:
Myslim si že by určitě nebylo od věci doplnit k těmto interpretum elektronické hudby ještě Pet Shop Boys, jsem toho názoru že se do světa elektronické hudby zapsali doslova nesmazatelně.

Jinak Vaši stránku navštěvuji velice rád a jsem Váš velký fanda!! Některé nástroje které jsou zde uvedené mi prošli rukou také, proto jsem rád že o ně má ještě někdo zájem
Komentář ze dne: 04.12.2008 22:02:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Xveith (t.veith@centrum.cz)
Titulek: P. Glass
Phillip Glass: re: Což se ovšem netýká jeho soundtracků, např. Powaquatsi
coO? nechápu. Tak já jsem se k P. Glasosvi dostal právě přes soundtracky a hned mě to dostalo.
Komentář ze dne: 27.03.2007 01:11:01     Reagovat
Autor: neregistrovaný - kuba (@)
Titulek:
Zdravím příteli! Na těchto stránkách jsem čirou náhodou při hledání informací o Thereminu a věcí s tím souvisejících. V rubrice MUZIKA uvádíš své oblíbence a vzory. Téměř zcela se s tebou mohu ztotožnit! Jsem u vytržení, neboť jsem byl přesvědčen, že tato naše "generace" vymřela, rozplynula se. Je příjemné zjištění, že tomu tak není.Vždyť kdo vzpomene D.M. či např. Kraftwerk? Jako puberťáci jsme tím žili. Ať to bylo jemné,nebo spoutané výraznými rytmy.V životě jsem se dal poněkud jinou cesou,která se mnou šla i v té době paralelně, i když nenápadně.Žiji muzikou akustickou blíže folk,blues, rockpop,bluegrass...atp. Tedy jiná planeta. Ale el.muzika bude mít v mém nitru vždy své místo. Za tyto stránky díky!
Komentář ze dne: 22.02.2007 19:25:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Soundforce (k0n0pT3ff@email.cz)
Titulek:
Nazdar člověče, narazil jsem na tvůj web díky tomu že jsem lovil podrobnosti o nástroji Alesis A6 Andromeda, kterej si holdám někdy v budoucnu pořídit.Mno na parádu to nechci, chci to samozřejmě na hudbu, teď tahám Mindworks, abych si poslechl co to z těch mašin vlastně doluješ :)
Po přečtení pár článků jsem zjistil že hudebně jsme asi hodně blízkýho vyznání, sám jsem zkoušel si s hudbou hrát, to pomíjim svoje mladý léta, kdy jsem regulérně 8 let třískal do klavíru :) Leč narazil jsem na nedostatek vybavení a to jak softwareovýho tak předevšim HW byl kámen úrazu, proto taky pošilhávám po tý Andromedě.Měl bysis tu zavést nějaký guestbook, to tu vyloženě chybí, na Gay fora psát nehodlám (i když jsem samozřejmě moderně smýšlející člověk a nejsem žádnej puritánskej magor co tvrdí že Gayové jsou špatný, tohle je každýho věc) ale rád bych tu s tebou a klidně i dalšíma fandama synťákový magie probíral problémy co se týhle oblasti týkají.Každopádně velikej respekt, máš to tu pěkný. Jirka

© bodyia 1997-2017, powered by phpRS || TOPlist