2003

16.12.2003

Letos je ale deníček ospalý. Dítě, nositel myšlenky, nepřibývá na váze, až zdá se občas, že rozplyne se v nicotě. Ale to je pouhá fikce, optický klam a zdání, skutečnost je prostší:-)

Podzim byl pocitově nestandardní, většinou si užívám v tomto období rozkoše teatrální marnosti, analyzuju a bagatelizuju, tentokrát ale nápor sentimentu na sebe nechal čekal. Prvním odkladným elementem byl pohodový výlet do Dánska, ve skupině, o které bych předcházející roky zarytě tvrdil, že je bizardní stejně jako fantasmagorická... a tak přešla do skutečnosti. Vývoj a kontinuita jsou na dlouhé povídání, to až někdy třeba v zimě nebudu mít co dělat:-). Finální zastávka ve Frankfurtu nastolila čas materiálna, zmítání se mezi manickou posedlostí, čekáním a ve finále nedůvěry sama v sebe, spojené s cítěnou prohrou vůči sladké krátkodobosti (mizí:-). Prakticky do reality se vracím až teď, snažím se čerpat síly k probuzení představivosti. Do toho všeho dva radikální zákroky stomachirurga, prostě kdo po mně chtěl v minulých měsících něco tvůrčího... omlouvám se, ale fakt to nešlo.

O to větší mi ale udělala radost muzika. A to především ta "cizí", moje nová "deska" zatím čeká na poslední skladby, název a pointu.
Letošek byl zřejmě budíček pro mnoho zásadních elektro kapel, které mám rád a díky nimž jsem se lecos naučil:
Na jaře Camouflage a Senzor, vzkříšení po osmi letech. Jak by přeskočili éru Spice Crackers a vrátili se do písničkového období (Love Is Shield...). Zpěvné, pevné, hudebně nepřekvapující, ale svěží, zvláštní jak moc pořád zvukově připomínají DM. To už nemůže být náhoda:-).
Pak Kraftwerk a Tour De France. Vzkříšení už druhé, od prvního (Electric Café) uplynulo ale 17 let... Parádička, nádherně kompaktní, zajímavé, vtipné. Asi bych měl napsat něco proti, ale zrovna tady nic nevím. Nekomplikované, zvukově průzračné, neoretro, moderní zvuky, perfektně poslouchatelné napoprvé i podesáté, v prvním i druhém plánu.
Podzim Paul Van Dyk, německý DJ, dnes hlavně muzikant. Novinka Reflections zcela předčí jeho předchozí desky, je zvukově naprosto poznatelná, ale hudebně Dyk pokročil o několik příček. Taky měl štěstí na vokalisty, muzika nezní monotóně a mdle, naopak je plná energie a emocí. Prima věc doma, v autě i na diskotéce.
A aby radosti nebylo málo, prosincové překvapení od švýcarské partičky Yello The Eye je ještě avantgardnější a modernější, než bych čekal. Trochu scifi, trochu samba a latinskoamerické tance, občas lehce do jazzu, bezprecedentní zvuk, nové harmonické postupy postavené na vyzkoušených a lety charakteristických metodách. Kam na to chodí... Geniální.
Abych nezapomněl! Goreův Couterfeit2 je taky radost pro uši. Víc než Gahanův Paper Monsters. Všechno sice převzaté skladby, ale upravené do nové podoby hlavním tvůrcem hudby depešáků působí zcela autenticky, zároveň intimně, jemně a inteligentně... Jejej, ještě tolik desek bych chtěl popsat:-)

Tak hodně dárků, prima Silvestra, správnou nohou do novýho roku a zase někdy příště:-)

24.07.2003

Ojojoj, přepadla mě nějaká internetová nechuť, z radosti/povinnosti se občas stává přítěž, resp. všechno se přejí, to je jasný:-) 004ka paradoxně nepřináší nový kamarády - ba naopak, audiokomunita se zatím moc neujala, největší radost mám z balbutický komunity. Odezva čtenářů je nečekaná a zaujme hlavně svojí přirozeností a pohodou, netřeba si v hlavě filtrovat zbytečný nebo exhibicionistický příspěvky z našich gay serverů, prostě to funguje. A taky se nemusím s nikým hádat, analyzovat "strategický postupy", nesmyslně bojovat o místo "na slunci", mít pocity marnosti při žádání o granty do předem zmanipulovaných řízení a obrňovat se proti výpadům z nejnepravděpodobnějších stran. Brrr. Naštěstí se věci dají někdy dělat i jinak, spolehnout se jenom na sebe je jedna z nejlepších cest. Ale často mě napadá, jak by bylo úžasný všechno zahodit a začít jinde a jinak. Jen mít dostatek odvahy...

Spásou jsou výlety od přírody, s Péťou jsme byli čtrnáct dní u moře, s klukama několikrát na chatě, na kolech, na člunu u vody. Jsou to okamžiky, kdy cítím význam, bytí je křišťálově čisté, dokážu potlačit znepokojení v podvědomí. A tak získávám chuť znovu se nalogovat a pokračovat, kde jsem skončil.

Fantastická deska je Uakti od Glasse, je z roku 99, mírně etno a použitím nestandardních nástrojů síla Glassovy muziky ještě graduje. Moc prima. Na druhou stranu mě překvapila mě jedna z posledních desek Tangerine Dreams, někdejšího pionýrského elektronického seskupení s modulárními syntetizéry. Na desce děkují Stenbergům a NI za virtuály, které výlučně při desce použili. Ano, i to je vývoj.

07.03.2003

Když jsem se o vánočních svátcích podíval na ručičku osobní váhy, myslel jsem si nejdřív, že je nějaká divná, ovšem následný pohled do zrcadla potvrdil, že ne - je to špatný, musím se sebou začít zase něco dělat:-) Nic to ovšem nezměnilo na výborné chuti cukroví od našich maminek, start změn jsem stanovil raději až k prvnímu lednu. Oprášení posilovacích strojů, přečtení několika studií o správném cvičení a začalo se. Každý den, střídání partií, rotoped. A jo, výsledky na sebe nedaly dlouho čekat, jenom jsem se hrozně zeslabil, tělo nezvládlo náhlý nápor a konec ledna jsem proležel v posteli. Ovšem Péťa měl zkouškový, taky byl doma, z nepříjemnosti se vyklubala příjemnost:-) Teď cvičím obden, funguje to taky a přitom se mi nezdá, že bych se tak vyčerpával. A všechny průpovídky typu - já nemůžu cvičit, protože fakt nemám čas - jsou fakt jen výmluvy. Čas se najde. Jenom se přinutit a přemoct lenost, to je nejtěžší:-)

Za chvilku je tu jaro, z každé procházky si přináším desítky fotek, stálicemi v hledáčku a velmi příjemnou součástí koloritu bydlení se staly tažní ptáci na Labi - kačeny, poláci, labutě. Přes zimu se hodně ochočily, některé se nebojí brát si chleba přímo z ruky. Péťa nastudoval přesně jejich druhy, na přístí zimu uděláme plakátky s informacemi pro obyvatele:-) Oblíbená činnost důchodců se stala i naší:-)

Spustili jsme několik nových projektů, prvním je takřka osobní Balbutická komunita - web o koktavosti, metodách, životních osudech. A práce na tomto projektu byla zajímavá, při studiu materiálů jsem se dozvěděl i informace, které mi zatím zůstávaly utajeny. A... líbí se mi to:-) Druhým je Gay komunita, logické pokračování 004ky, partnerství a spolupráce s dalšími subjekty. Projekt pro gaye, komunitní témata, zejména se těším na historii, až ji kluci zpracují. Třetí je Audio komunita, server pro muzikanty existující i budoucí, o hudebních nástrojích, zpočátku zejména o syntetizérech:-), metodách zvukové práce a všem, co s hudbou souvisí. Zatím to vypadá jako velké sousto, grafika i základní funkčnost už sice jakž-takž běží, ale naplnit zejména Muzeum bude ještě chvilku trvat. Ovšem doména komunita.cz je natolik motivující, že na jejím základě určitě ještě něco postavíme:-)

Zveřejněno: 31. 12. 2003 (přečteno 3425)

2003 - komentáře

K článku nebyl vložen komentář


Související články
2007: 10 let?...!! (20.05.2007)
2006 (11.10.2006)
2005 (18.08.2005)
2004 (31.12.2004)
2002 (31.12.2002)
2001 (31.12.2001)
2000 (31.12.2000)
1999 (31.12.1999)
1998 (31.12.1998)
1997 (31.12.1997)
© bodyia 1997-2018, powered by phpRS || TOPlist