Bodyia

Hmmm, kdo tedy vlastně jsem? Jedna z neoblíbenějších otázek po tisíciletí. Ano, kdo jsme a odkud přicházíme... Několika kamarádům jsem se snažil namluvit, že jsem robot, že nahoře někdo tahá za neviditelný provázky nebo hejbe ďábelkým joystickem. Nevěřili. Ale nahlodal jsem...

Leden. Zatím hektický a překotný. Přesně takový byl ale i celý loňský rok, kdy jsem měl odvahu/sílu napsat do skomírajícího deníku pouze jediný záznam. A to, pokud se dobře pamatuji, právě před velikonoční akcí v Horním Bradle.

Trochu mě zdrtila diskuze z homepage. Ze 140 hlasujících sem jen 4 přišli za muzikou, přes polovinu kvůli be gay. Letošek je zatím dobou rekonstrukcí. Konečně jsem se dostal k uspořádání domácího studia tak, abych na všechno dosáhl (skoro) z jednoho místa a přitom celek nevypadal příliš obrovitým dojmem.

004ka paradoxně nepřináší nový kamarády - ba naopak, audiokomunita se zatím moc neujala, největší radost mám z balbutický komunity. Podzim byl pocitově nestandardní, většinou si užívám v tomto období rozkoše teatrální marnosti, analyzuju a bagatelizuju, tentokrát ale nápor sentimentu na sebe nechal čekal

Péťa mi koupil knížku o koktavosti, někde ve slevě, ale pak se mi ji bál dát, abych se prý neurazil:-) No, prolistoval jsem ji, zatím zběžně a jsem překvapen, kolik lidí má problémy se sebepřijetím v souvislosti k této drobné vadě. Něco jako coming-out. Zajímavé. Ale v každém případě prostor pro nové nápady.

Všechno se zrychlilo, těším se tím, ale zárověň naplňuji strachem, rovnováhu nalézám stále méně. Zastavit se, nechat věci plynout, odsunout se od jejich neustálého chodu, jít proti proudu času, nalézt, co nás spojuje, nalézt sebe...

Letos jsem měl to štěstí potkat značnou řádku zajímavých lidí, někteří se jen mihly, s jinými jako bych se znal už celou věčnost. Díky moc, jen tak lze srovnávat, zda-li názory, které se staly životními, nejsou zcela mylné, vyrovnávat kurz až k absolutnímu poznání:-) Děsně rád vzpomínám třeba na léto, nepamatuji se, že bych kdy zažil něco podobného, v mysli zůstal takový veselý svobodný sluneční obraz.

Ale jinak OK, minulý víkend byl druhý letošní sraz chartroomu 54 z Magea, hodně príma, nazval bych jej testem reakcí našich spoluobčanů:-) Před pár dny jsem prožil další zajímavou konfrontaci s jednoduchou variabilitou bytí/nebytí, byl jsem účastníkem autonehody, když jsem posléze vylézal z vraku auta, přišlo mi až zarážející, jak rychle se celá akce odehrála.

Po dlouhé době přidávám několik málo vět - léto uteklo nějak podezřele rychle, je mi to líto, neboť chladné dny nemám příliš v lásce. Od fantazie na okamžik k realitě, původně neuvěřitelné se stalo skutečností, moji kamarádi i přátelé jsou překvapeni, já s nimi, neboť již pátý týden bydlím úplně sám:-)

Ještě je asi brzy nad polemikou úspěšnosti prožitého roku, ale již nyní mohu říci a prozradit, že to pro mě byl rok ve znameni změn, velmi zasadnich. Ještě k předcházejícímu příspěvku - dokonalost je dokonalostí pouze v okamžiku jí určeném. Pak se může stát naprosto běžnou, nepřitažlivou.

Každé období má svůj pocit, každý pocit přináší něco nového. A často je touha jej schovat do krabičky a mít možnost se k němu vrátit. Někdy vzniká projekt zase na bázi nezvladatelné energie, touhy dostat ze sebe myšlenku, emoce. Jindy nový nástroj uchvátí natolik, že skladby na sebe nedají dlouho čekat.