Korg Polysix

Trocha historie...

Polysix. Nejlépe prodávaný analogový polyfonní syntetizér všech dob. Nástroj, který vynesl někdejší druhořadý Korg mezi světovou špičku.
Vraťmě se na chvíli zpět do roku 1981, FM nástroje se ještě masově neprodávají, ROM playery neexistují, samplery stojí stejně jako hezký rodinný domek, vlajkové lodě zažitých výrobců jsou pro mnoho synth hráčů těžko dostupné (Yamaha CS80 se prodává za 6900 $ (vyrobeno 2000 kusů), SCI Prophet5 4495 $ (7200 ks), Jupiter 8 6495 $ (4000 ks)). Na trhu chybí dobře hrající a snadno ovladatelný nástroj, který zároveň nezasáhne hudebníkům rozpočet tak zhurta. Korg se chystá na expanzi, první prototypy Polysixu (který v podstatě vychází z dříve uvedeného Mono/Poly) s cílovou cenou 1499 dolarů se zdají být až příliš okleštěné, skupina zvukových inženýrů Korgu přesvědčuje management o 15ti zásadních změnách nástoje, které znamenají navýšení prodejní ceny na 1999 USD. Krom vylepšení zvukových vlastností nástroje jsou to např. uživatelská paměť, arpeggiator, efekty, unisono režim. Rozhodnutí to bylo zřejmě dobré, v letech produkce Polysixu (1981-1984) se jich vyrobilo více než neuvěřitelných 100'000 kusů. Polysix se perfektně trefil do potřeb a vkusu zákazníků.

Syntéza

Schéma: Subraktivní šestihlasý syntetizér s jedním oscilátorem (VCO) na hlas a suboscilátorem (čtverec -1 nebo 2 oktávy). Vlny signálu jsou pila a čtverec, ten má variabilní střidu a to buď fixně nebo přes vlastní LFO. Modulátory jsou LFO (sin, možnost delaye, cíl VCO, VCF nebo VCA) a ADSR obálka přiřazená VCA a s kladnou i zápornou regulací k VCF. Filtr 24dB/oktávu, nastavitelný key-tracking. Za VCA je analogová efektová jednotka s variantami off/chorus/phaser/ensemble, úroveň, resp. rychlost nastavitelná. 32pamětí na zvuky, možnost uložit na kazetu. Arpeggiator, synchronizovatelný via sync in. Unisono mode s jemným odladěním hlasů vůči sobě. Oscilátor má diskrétní osazení, filtr je SSM 2044, obálka SSM 2056, efekt 3x MN 3004

Problémy

Polysix bohužel trpí na velmi nepříjemnou a častou závadu - u modelů s původní záložní baterií paměti dochází k její netěsnosti, ven se vylije elektrolyt a všechno v její blízkosti je pomalu ale jistě rozleptáváno. A aby to bylo úplné, baterie je kousek od hlavního procesoru pro zpracování parametrů panelu a pamětí. Bez toho nefunguje nic. Přesně v tomto stavu byl můj kousek při koupi, na nic nereagoval, cesty na plošném spoji přišly o svoji vodivost. Dlouho jsem netušil co s tím, pokusy sehnat jenom tuto konkrétní desku selhaly, prodrátování viditelných problémů taky nepomohlo. Nakonec jsem odstranil všechny součástky od procesoru k baterii, měděnými drátky obnovil všechny cesty, součástky v "zóně" nahradil novými (procesor je naštěsti v patici, kyselina se k němu nedostala), k zálohování paměti použil moderní NiMH článek a vůbec jsem netušil, jestli ta několikadenní činnost přinese nějaký úspěch. Po znovusestavení a zapnutí se rychlost blikání LFO mění s pohybem potenciometru, nasazuji sluchátka - a je to tam!;-) Radost veliká. Jediné co ve finále nefunguje, je ukládání pamětí, což mě ale vůbec netrápí.

MIDI

Ačkoliv je Polysix postaven na procesorové technice, MIDI vzhledem k roku svému vzniku neobsahuje. Řízení přes CV/Trig použít nelze, je potřeba něco přesně pro tento nástroj. Já použil typ, který vyrábí pražské CHD, do dvou dnů byl připravený, instalace snadná (nejvíc času zabere vyvrtání díry pro konektor) a funkce jednoznačná. Interface simuluje zmáčknuté klávesy, takže je polyfonní, dokáže navíc synchronizovat interní arpeggiator podle MIDI clocku. Potenciomery na panelu nebo tlačítka ovládat bohužel nejde. Ale i tak se díky němu Polysix stal plnohodnotným členem nástrojového parku.

Zvuk

Přes velmi jednoduchou syntézu je ohromně tvárný, zvuk má sílu, kvalitu i charakter, povedené. Pozitivní je, že zní trochu "jinak", spektrum jeho zvuku se krom Mono/Poly ničemu moc nepodobá. V mixu je dobře slyšet, ačkoliv občas má tendenci všechno přebít, zvlášť po zapnutí interních efektů. Ukočírovat ale samozřejmě jde. Myslím že má místo v každém synth studiu a příznivcům jeho VST klonů doporučuji poslechnout si někdy originál. Asi budou překvapeni;)